Na této stránce budeme postupně předkládat 10 témat, nad kterými se mají synodní skupinky ve farnosti modlit, setkávat, diskutovat a rozlišovat. Dnes představujeme nultou, tzv. základní otázku.

Synodální církev při hlásání evangelia „putuje společně“. Jak se toto „společné putování“ aktuálně realizuje ve vaší místní církvi? K jakým krokům nás vybízí Duch Svatý, aby toto společně putování bylo intenzivnější? (PD, 26)

Při hledání odpovědí je možné:

• Ptát se: Jaké zkušenosti z vaší místní církve (farnosti/diecéze, Církve v ČR) se vám vybaví při této základní otázce?
• Zaměřit se na tyto zkušenosti podrobněji: Jaké radosti přinesly? Jaké těžkosti a překážky přivodily? Jaká zranění evokovaly? Jaké intuice vyvolaly?
• O jaké plody se lze podělit podělit: Kde v těchto zkušenostech zaznívá hlas Ducha Svatého? Co od nás žádá? Jaké prvky lze potvrdit, co lze postupně změnit? Jaké kroky udělat? V čem nacházíme konsensus? Jaké obzory se před naší místní církví otevírají?

S cílem pomoci lidem hlouběji rozpracovat tuto základní otázku zdůrazňují následující témata významné aspekty „žité synodality“ (PD, 30). Při zodpovídání těchto otázek je užitečné mít na mysli, že ono „společné putování“ se odehrává ve dvou hluboce propojených liniích. Zaprvé putujeme jeden s druhým jako Boží lid. Zadruhé jako Boží lid putujeme spolu s celou lidskou rodinou. Tyto dva úhly pohledu se navzájem obohacují a jsou užitečné pro proces našeho společného rozlišování, které má vést k hlubšímu společenství a plodnějšímu poslání. (upraveno podle Vademecum 29)

Foto: Marie Beďačová