Při příležitosti včerejšího prvního svatého přijímání našich dětí bych vám rád nabídnul hlubší zamyšlení o eucharistii od P. Vojtěcha Kodeta, O.Carm., které zaznělo na setkání mládeže v Táboře v roce 2007.
Chudoba kdysi dohnala jednu východoevropskou rodinu k tomu, aby zpřetrhala své kořeny a emigrovala do Ameriky. Jejich přátelé a příbuzní se s nimi naposledy sešli a přinesli jim jako dárek na rozloučenou chléb a sýr.
Narodil se roku 1195 Lisabonu v Portugalsku ve zbožné šlechtické rodině. Křestním jménem se jmenoval Fernandéz. Již v patnácti letech vstoupil k augustiniánům do kláštera sv. Vincence, kam za ním stále chodili příbuzní a vyrušovali ho od studia, takže po nějaké době přestoupil do kláštera v Coimbře, kde zůstal až do svých 25 let.
Kázání P. Jana Vianneye Hanáčka, O.Carm. zaznělo o 10. neděli v mezidobí ve farním kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Praze - Liboci.
Aneb, co všechno je možné stihnout za jedno dopoledne.
V dnešním světě, ve kterém je tolik osamocenosti a beznaděje, potřebují naléhavě ženy, muži i děti poznat Boží srdce. To srdce, které odpouští, které se o lidi stará a které uzdravuje.
Kázání zaznělo o 9. neděli v mezidobí ve farním kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Praze - Liboci.
Pro připomenutí nabízíme několik fotek a dvě videa z Noci kostelů.
Mluvilo se o eucharistii. Jeden z účastníků položil tuto otázku: „ Bůh je přece všude. Proč by měl být zvláštním způsobem přítomen v hostii, v posvěceném chlebě? " P. Tomáš Špidlík SJ se snaží odpovědět na tuto otázku.