Covidová doba těžce dopadá na bedra zdravotníků, jejich vyčerpání je za hranicemi možného. Rozhodli jsme se je spolu s farností Stodůlky a Barrandov alespoň symbolicky povzbudit.

PRVNÍ ČTENÍ Z PRVNÍ KNIHY MOJŽÍŠOVY (GN 22,1-2.9a.10-13.15-18)

Bůh zkoušel Abraháma a řekl: „Abraháme!“ Odpověděl: „Tady jsem!“ Bůh pravil: „Vezmi svého syna, svého jediného syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím.“ Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář, nahoru na dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: „Abraháme, Abraháme!“ Ten se ozval: „Tady jsem!“ (Anděl) řekl: „Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna.“ Abrahám pozdvihl své oči, a hle – za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna. Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: „Při sobě samém přísahám – praví Hospodin – že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl.“

CREATOR: gd-jpeg v1.0 (using IJG JPEG v80), default qualityVytrvejte a zůstaňte pevní 

Násilí opanuje zemi. Planeta bude probodnuta meči nevědomosti a nenávisti. Národy se budou potácet pod tíhou utrpení, strach zpustoší celou zemi jako bouře, srdce lidí budou přetékat žalem. Hloupí a zlí lidé budou ovládat osud národů, zavlečou je na cestu utrpení a smrti kvůli slepé zášti, které budou přezdívat „spravedlnost“. Zášť a nevědomost ovládnou svět.

Vytrvejte a zůstaňte pevní ve víře a v lásce. Tvář země se změní, ale vy si zachováte Kristovu tvář. Hranice, společenství a zřízení států budou vymazány a znovu nakresleny, lidé se budou ploužit pod tíhou ohně a železa, ale vy si zachováte lásku bez hranic. Střežte své církevní společenství, vaším státním zřízením ať je evangelium. Buďte kotvou, která zachytí bloudící, vaše srdce ať jsou přístavem spásy pro všechny ztracené a zbloudilé, kteří prosí o ochranu. Svými modlitbami můžete spustit déšť milosrdenství a zemi zavlažit svou láskou. Modlete se, aby se zatvrzelá srdce obměkčila, aby zatemnělé mysli prozřely.

PRVNÍ ČTENÍ Z PRVNÍ KNIHY MOJŽÍŠOVY (GN 9.8-15)

toto řekl Bůh Noemovi i jeho synům: „Uzavírám smlouvu s vámi i s vašimi potomky, a se všemi živými tvory u vás: s ptáky, s veškerou krotkou i divokou zvěří země, se vším, co vyšlo z archy, se všemi živočichy země. Uzavírám s vámi smlouvu: Nic, co má tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde potopa, aby zpustošila zemi.“ Bůh dodal: „Toto je znamení smlouvy, které zřizuji mezi sebou a vámi i mezi každým tvorem u vás na budoucí pokolení: Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi. Když nakupím nad zemí mraky a v mracích se objeví duha, vzpomenu si na svoji smlouvu, která je mezi mnou a vámi a mezi každým živým tvorem, který má tělo. Voda už nevzroste k potopě, aby zahubila každé tělo.“

pust 2021Postní doba nám nelahodí. Ale je to takový budíček pro duši…

Nadbytek nás dezorientuje

„Zatrubte na polnici, nařiďte půst“, říká prorok Joel (Jl 2,15). Postní dobu zahajuje pronikavý zvuk polnice, který uším ale nelahodí. Tento mocný zvuk má nasměrovat náš život, který stále ubíhá, ale často nevíme kam. Volá, abychom zastavili, vykročili k podstatnému a postili se od nadbytečností, které působí roztěkanost. Je to budíček pro duši.

krizova cestaPřijměte pozvání na společnou modlitbu křížové cesty. Budeme se modlit každou postní neděli od 15.00 hodin v areálu Malejova

PRVNÍ ČTENÍ Z KNIHY JOB (JOB 7,1-4.6-7)

Job řekl: „Což nejsou svízele údělem člověka na zemi, dni jeho jako dni nádeníka? Jak otrok touží po stínu, jak nádeník čeká na svou výplatu, tak jsem dostal v úděl měsíce bídy a noci soužení byly mně přiděleny. Když uléhám, říkám si: Kdy asi vstanu? Když končí večer, sytím se neklidem do úsvitu. Mé dny jsou rychlejší než tkalcovský člunek, plynou bez naděje. Pamatuj, že můj život je jako dech, mé oko již nikdy neuzří štěstí.

PRVNÍ ČTENÍ Z TŘETÍ KNIHY MOJŽÍŠOVY (LV 13.1-2.45-46)

Hospodin řekl Mojžíšovi a Árónovi: „Jestliže se u někoho ukáže na holé kůži vřed, strup nebo světlá skvrna což bývají příznaky zhoubného malomocenství – ať je přiveden k veleknězi Árónovi nebo k některému z jeho synů kněží. Malomocný, na němž se objeví tato vyrážka, ať chodí v roztržených šatech, s rozpuštěnými vlasy a se zahalenými vousy a bude volat: Nečistý, nečistý! Je nečistý po všechen čas, pokud bude mít vyrážku. Je nečistý, bude bydlet sám, musí se zdržovat mimo tábor.“

PRVNÍ ČTENÍ Z PÁTÉ KNIHY MOJŽÍŠOVY (DT 18,15-20)

Mojžíš řekl lidu: „Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka, jako jsem já, z tvého středu, z tvých bratrů, toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorebu v den shromáždění, když jsi říkal: `Nemohu už slyšet hlas Hospodina, svého Boha, nemohu se už dívat na tento veliký oheň, abych nezemřel.' Hospodin mi tehdy řekl: 'Správně mluví. Vzbudím jim proroka, jako jsi ty, ze středu jejich bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a sdělí jim vše, co mu poručím. Kdo by však neposlechl mých slov, která bude mluvit v mém jménu, toho poženu k zodpovědnosti. Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí zemřít!'“